Sběr materiálu pro muzeum a první výstavy

obrázek - Národopisná expozice

Národopisný odbor začal ihned po svém ustavení s velmi intenzivním sběrem hmotných památek a prováděl i rozsáhlou dokumentaci písemnou a obrazovou. Hned pro rok 1893 počítal s výstavou shromážděného materiálu, aby tak zvýšil zájem veřejnosti a podnítil ji ještě k větší sběratelské práci. Prvním kustodem vznikajících sbírek se stal Emanuel Elterlein. Sbíralo se vše, co dokumentovalo život lidu, jako pracovní nářadí, součásti oděvů, zařízení domácností, předměty vážící se ke zvykům. Zapisovaly se písně i s nápěvy, překreslovaly se motivy z lidové výtvarné tvořivosti, sepisovala se jména pozemkových tratí, zaznamenávaly se demografické údaje, velikosti usedlostí, počty řemeslníků v obcích, fotografoval se lidový kroj, který se tehdy ještě nosil ve Velké Lhotě, pracovalo se na dějinách škol, kreslily se půdorysy kostelů v okrese. Vedle důstojného obeslání pražské výstavy měli nadšení pracovníci na mysli především zřízení trvalého muzea ve městě. V tom měli podporu městské rady, která měla zajistit muzejní vitríny. Finanční prostředky na činnost se získávaly dobrovolnými příspěvky a dary místních peněžních ústavů. Na muzejní vitríny již v počátku přispěla místní Městská spořitelna částkou 50 zl. Finančně přispívaly i okolní obce.

Na získávání muzejních předmětů se podílela skutečně nejširší veřejnost, jak se např. dočteme v dobovém tisku: „P. František Veselý, obchodník se smíšeným zbožím v Kynicích, daroval městskému museu v Dačicích starý meč, který nádeník jeho Jan Málek při dobývání velikého pařezu v lese asi metr hluboko v zemi nalezl. Meč ten, silně rzí již poškozený, ležel patrně velmi dlouho v zemi. Pan Veselý zasluhuje veřejného uznání, že nezištně nález svůj museu daroval.“

V prostorách městské radnice si poprvé mohli Dačičtí získaný materiál prohlédnout na výstavě 8. června 1893. V zasedací síni městské radnice byly na šesti stolech vyloženy různé předměty, jako staré listiny, části krojů, výšivky, nářadí a nádobí, mince, pečeti, psané modlitby, zpěvníky. V srpnu r. 1893 navštívil muzeum dr. Chytil z pražského Umělecko-průmyslového muzea a ocenil práci Národopisného odboru. Další výstava a národopisná slavnost se konala 2. a 3. března 1895 na jevišti Měšťanské besedy. Akce se zřejmě vydařila, neboť příjem dosahoval 107 zl. 91 kr.

Muzeum nemělo vlastní budovu na své sbírky, po založení bylo umístěno ve dvou zadních místnostech Městské spořitelny v domě č. 3 na Palackého náměstí, později ve dvou místnostech radnice, která sídlila od r. 1892 také v budově spořitelny.

První etapa sběratelské práce Národopisného odboru, vedeného starostou města Josefem Příhodou, vyvrcholila v r. 1895 obesláním pražské národopisné výstavy. Jednalo se celkem asi o 300 exponátů, mezi nimiž byly porcelánové talíře, mísy, lidové džbánky, klíče, razítka, formy na cukroví, na bábovky, talíře cínové, praporec svatební, sekerky, ostruhy, čepce, vyšívané bílé pleny, sošky, malovaná truhla, malovaná postel, obrázky na skle, kancionály, kraslice, pergamenové listiny. Dodnes jsou na některých sbírkových předmětech dačického muzea zachovány štítky s označením Národopisné výstavy českoslovanské v Praze. Tento základní fond dačického muzea pocházel především z darů občanů z Dačic a okolních obcí (z Knínic, Budče, Heřmanče, M. Pěčína, z Řečice, Nové Říše, H. Slatiny, Markvarce, Budíškovic a dalších).