Malíři Vysočiny

obrázek - obraz od Františka Bílkovského

Výtvarná síň Františka Bílkovského

František Bílkovský se narodil v nedalekém Mrákotíně 10. srpna 1909. Českomoravská vrchovina, kraj kolem Mrákotína, formoval jeho cítění a způsob jeho výtvarného vyjadřování po celý život. Narodil se v chudé rodině ševce, domek Bílkovských stál vedle obecné školy a z druhé strany stál hostinec, kam vozili formanské koně pivo ze Studené a taky zde bývali koně z mrákotínského kamenolomu. Zde v rodném Mrákotíně se zrodila velká láska Františka Bílkovského – koně, které později zachycoval v různých obměnách. V nedaleké Telči, kam každý den z Mrákotína pěšky chodíval, (přitom poznával a vnímal okolní krásnou přírodu Vysočiny), ukončil reálku maturitou v roce 1928. Po maturitě pracoval rok na finančním úřadě v Dačicích. V letech 1929-30 absolvoval vojenskou službu v Brně a tam také od roku 1932 žil celý svůj život. Na rodnou Vysočinu však nikdy nezapomínal a dokazoval to svou tvorbou po celý život. Rád se vracel především do města svých studií na reálce a zároveň i k nám do Dačic, ke kterým měl vřelý vztah, měl zde řadu přátel, výtvarně Dačice pochytil v řadě děl a byl velice rád, že měl v Dačicích své stálé zastoupení ve výtvarné síni galerie (od roku 1977).

Malování se učil nejdříve u středoškolských profesorů výtvarné výchovy. Později u telečského akademického malíře Antonína Václava Slavíčka (v letech 1927-1935). První kresby Bílkovského se objevily ve Studentském časopise v Praze v roce 1926.

V Brně se Bílkovský ve třicátých letech výrazně zapojuje do práce pro nakladatelství Moravského kola spisovatelů, upravuje knihy, navrhuje vazba, kreslí pro brněnské tiskárny, pro olomoucké nakladatelství Blok, účastní se první členské výstavy Volného sdružení výtvarníků v Brně v roce 1934. Přispívá jako výtvarný kritik do brněnského Střediska – revue pro umění a kulturu, vede zde i rubriku výtvarného umění.

Vedle kresby a malby olejem, temperou, vedle akvarelu a kvaše rozvíjí paletu používaných grafických technik – litografii, suchou jehlu, lept, akvatintu, dřevoryt a linoryt. Výsledkem jeho téměř sedmdesátileté tvůrčí práce jsou stovky obrazů, kreseb a grafických listů. Mimo jiné i na 360 exlibris, 114 ilustrací a 12 grafických souborů (jenom pro Dačice vzniklo 5 graf. souborů) a stovky novoročenek. Kromě řady výstav u nás se František Bílkovský účastnil i výstav zahraničních – Lisabon, Pistoia, Moskva, Hamburg.

V Dačicích proběhlo celkem 10 Mistrových výstav, poslední v roce 1989 k 80. narozeninám. V roce 1977 byla v dačické galerii otevřena tato výtvarná síň. Životní pouť Františka Bílkovského se uzavřela 18. října 1998 v Brně. Dle svého přání byl 24. října téhož roku pohřben do rodinného hrobu v rodném Mrákotíně.

Městské muzeum a galerie v Dačicích má ve svých sbírkách více než 350 obrazů, grafických listů a kreseb F. Bílkovského.

obrázek - novoročenky Michaela Floriana
Výtvarná síň Michaela Floriana

Dačické muzeum v expozicích nezapomíná ani na výtvarníky městu a kraji kolem Dačic skutečně nejbližší, jak svým původem, tak i svým výtvarným zaměřením. Mezi ně patří i Michael Florian, který spolu s Františkem Bílkovským představuje malíře Vysočiny.

Michael Florian se narodil 3. června 1911 v početné rodině známého vydavatele knih v edici Dobrého díla Josefa Floriana ve Staré Říši (pocházel celkem z 12 dětí). Od útlého věku byl vychováván k pracovitosti a skromnosti. On sám i všichni jeho sourozenci, kteří byli především vychováváni svým otcem (je známo, že Josef Florian měl neustále potíže se školskými úřady, protože nechtěl děti posílat do školy), našli později uplatnění jako nadaní malíři, řezbáři, hudebníci, pěvci a restaurátoři.

Michael Florian začal malovat již jako malé dítě, brzy ho však začala lákat grafika, bral do rukou rydlo a špalíček dřeva a začal se věnovat starodávné technice dřevorytu (vynalezené v Anglii v r. 1771). Michael Florian žil celý život ve své rodné Staré Říši. Již v 16 letech vyšla Michaelu Florianovi první kniha, kterou doplnil ilustracemi. Podílel se na výzdobě knih, které vydával jeho otec Josef Florian ve staroříšském vydavatelství – 80 knih. Vedle toho tvořil volné grafické listy, drobnou grafiku – jako exlibris, novoročenky. Vznikl tak úctyhodný počet novoročenek – kolem 800 kusů a na 600 exlibris – knižních značek. Námětově čerpal Michael Florian z přírody – kraje Vysočiny (vznikaly i barevné dřevoryty), dále se objevují motivy jemu blízkých míst – Staré Říše, Telče a Dačic. Pro Telč, Dačice, Třešť a Novou Říši vytvořil i několik grafických alb. Pro Dačice vytvořil i řadu pamětních listů školám, národnímu výboru apod. Dále se věnoval i tvorbě portrétů významných českých osobností, někteří jsou ve výtvarné síni také zastoupeni (Mahen, Březina, Nezval). Michael Florian má v dačickém muzeu a galerii řadu let stálou výtvarnou síň, od roku 1958 do roku 1981 zde proběhlo 5 velkých souborných výstav (v r. 1958, 1962, 1966, 1971,1981). Michael Florian zemřel 25. 2. 1984.

Městské muzeum a galerie má ve svých sbírkách na 250 jeho grafických listů.