Vychází VII. číslo Dačického vlastivědného sborníku

obrázek - Dačický vlastivědný sborník VII. V pravidelném dvouletém intervalu vydává Spolek přátel muzea v Dačicích opět s významnou finanční podporou města další číslo svého vlastivědného sborníku.

V úvodu opět vzpomíná dačický rodák Miroslav Pelikán na osudy své rodiny za 1. světové války, tak jak je zaznamenalo rodinné album, a připojuje vzpomínku na svého strýce, hudebního skladatele Rudolfa Urbance.

Miluška Slavíková dokončila dokumentaci křížů a kapliček v okolí Dačic, v katastru obcí Kostelní Vydří, Prostřední Vydří, Velký Pěčín a Malý Pěčín. Na ni navazuje historie dačických zvonů a dokumentace současného stavu, které se věnují Jitka a Zdeněk Vavruškovi. Archivářka Miroslava Kučerová zpracovala na základě podrobného archivního průzkumu historii dačické lékárny, která až do roku 1956 sídlila v Göthově ulici v domě čp. 147.

Několik příspěvků se tentokrát zabývá průmyslovou tématikou. Zaniklou technologii valchování sukna a mletí kostní moučky čtivým způsobem zpracoval strojní inženýr Marián Bocán, a to ve svém rodném slovenském jazyce. Na základě archivních pramenů tak ožívá známé místo na Dyji, dodnes zvané U Valchy. Zahraničními podnikateli, kteří působili v Dačicích, i rodáky z jihozápadní Moravy, kteří úspěšně podnikali v Brně, se zabývá Bohumír Smutný. S mlynářským řemeslem, osudy mlynářské rodiny Svobodů a historií mlýna v Černíči se můžeme seznámit v příspěvku Karla Svobody, jehož tatínek byl posledním černíčským mlynářem.

Dačický vlastivědný sborník poskytuje prostor také tématům z okolí. Pravidelný přispěvatel Petr Vedra se opět věnuje jemnickým dolům, tentokrát v 16. století, a spolu s Kateřinou Mrkvovou navíc přeložil do češtiny listinu z roku 1537, která uděluje Jemnici horní svobody a dosud byla k dispozici jen v německém znění.

Archivy a archiválie jsou předmětem i dalších příspěvků. Michaela Körnerová Chládková předkládá soupis písemné pozůstalosti P. Anselma Františka Spálenky, představeného františkánského kláštera v Dačicích, a připojuje informaci o objevené listině jemnického cechu krejčích; na další jemnický dokument z 15. století upozorňuje archivářka Stanislava Nováková. Čtyři svatební smlouvy ze 16. a 17. století opsal a okomentoval Miloslav Tůma. V drobných příspěvcích zaznamenali autoři několik výročí, která slaví dačický katastrální úřad, budova zemědělské školy a sokolovna, a také jemnická slavnost Barchan. Nechybí zprávy o drobných objevech a událostech posledních dvou let se vztahem k historii a vlastivědě, a o činnosti Spolku přátel muzea v Dačicích. A tentokrát potěší redakce i milovníky přírody, kteří se mohou něco dozvědět o vydře říční na Dačicku.

Sborník uzavírá přehled regionální literatury, která by neměla zájemcům o historii uniknout. Články jsou tradičně doplněny mnoha fotografiemi a barevnou přílohou.

Mnohé příspěvky navazují na témata, zpracovaná v předcházejících číslech sborníku, která jsou (kromě 1. čísla) stále k dostání na trhu a jsou hodnotným doplňkem již rozebraných Dějin Dačic, vydaných v roce 2002. Autoři i redakční rada opět doufají ve vlídné přijetí nového čísla a přejí čtenářům stejně zajímavé zážitky, jaké měli při svém bádání. Nový sborník se objeví na předvánočních trhu v prosinci a bude k dostání v knihkupectvích, v informačním středisku a v dačickém muzeu.
Sborník a jeho autoři se veřejnosti představí na autogramiádě v dačickém muzeu 28. listopadu 2013 v 17:30 hodin,
na kterou srdečně zveme.
Autory příštích příspěvků upozorňujeme na uzávěrku dalšího čísla, stanovenou na 30. prosinec 2014.


Jana Bisová

Dačický vlastivědný sborník VII.